www.radekpetras.cz | Radek Petráš - můj příběh
Radek Petráš - moderátor, herec, stand-up komik, scénárista a v neposlední řadě kreativec.
moderátor, moderátor Brno, Radek Petráš, ostrava, moderování, herec, herectví, zahraje, stand-up, komik, scénář, scénárista, krestivec, kreativní nápady, asociace nápadů, kreativní řešení, virál, virální video
15343
page,page-id-15343,page-template,page-template-full_width,page-template-full_width-php,ajax_fade,page_not_loaded,,qode-title-hidden,qode-theme-ver-6.3,wpb-js-composer js-comp-ver-4.3.5,vc_responsive

„Puritáni jsou spokojení, když je ve slově PIČA písmeno Č nahrazeno hvězdičkou.“

Má klíčová slova:

Kreativní meditace, Spontánní cestování​, Rumologistika, Hala-Bala Vaření, Lidská komunikace, Současné sociální pře, Tabuizovaná kontroverze, Polysémantika, Mimika a gesta, ​Víceúrovňové pointy, Zmatení obecenstva

Matematický začátek

Můj příběh se začal psát 7. 2. 1988. Je mi tedy X let. Za Y dosaďte rok, ve kterém se na tyto stránky díváte, tedy X = Y – 1988. Pokud se však díváte na tyto stránky prvních 5 týdnů v roce, je nutné ještě odečíst 1. Pak by rovnice pro výpočet věku vypadala zhruba takto
X = [Y – 1988] – 1.

Prvních 15 let jsem žil v Havířově, což na mne mělo velký vliv. Naučil jsem se, že dieselové motory jezdí na dešťovou vodu a že napadlý sníh nemusí být vždy nutně bílý.

Dalších Z let (Z=X-15) žiji v Brně. Zde jsem se naučil, že dieselové motory nejezdí na kteroukoli dešťovou vodu a již půl roku po přestěhování jsem přišel na to, že se k herectví můžete někdy dostat jenom proto, že měříte téměř 2 metry a v divadle hledají basketbalistu.

Bylo mi 16 a lidi se mi začali smát

Během dvou let jsem odehrál cca 130 repríz komedii „Pan Kaplan má třídu stále rád“ v roli Nathana P. Nathana a divadlo a zejména komedie se tak stala mou součástí. S přáteli jsme 4 sezóny (2006-10) vedli Absolutní divadlo, kterému jsem byl poslední rok a půl ředitelem. Možná i díky tomu zaniklo.
Ve 20 letech opravdu nechcete být ředitelem.

Stand-upu jsem se roky bál a ostatní jen sledoval

I když již v té době existoval stand-up projekt „NaMikrofon“, já se stále necítil na vystupování před lidmi, neschován za nějakou divadelní roli. Otec projektu Jiří Harnach, ovšem neustále lákal, přemlouval a motivoval, až jsem dne 22. 10. 2010 v Brně ve Starém Pivovaru vystoupil před lidi a řekl: „Čau, já jsem Radek…“ a předvedl své historicky první dva Stand-upy.

„Předsudky“

„Žluté busíky“

I když by se dalo říci, že jsem byl v té době publikem ostřílený a 7 let zkušenosti sbírající umělec, -TRÉMU-, kterou jsem tehdy měl, si budu pamatovat navždy. O dva roky později přišla nabídka vystupovat pro ČT v pořadu Na Stojáka.

Stand-up komik je i herec ale hlavně je to on sám.

Být na jevišti v roli, kterou někdo napsal před mnoha lety, a kterou publikum otestovalo již nespočetněkrát, je něco naprosto nesrovnatelného s tím, když si máte stoupnout si na jeviště, hovořit sami za sebe a lidem sdělovat své názory na svět, byť s humorem. Nikdy totiž nevíte, co bude fungovat a co ne. Postupem času jsem však začal stand-upu propadat víc a víc. Viděl jsem nespočet světových špiček svého oboru, jako jsou George Carlin, Jimmy Carr, Bill Bailey, Gad Elmaleh, Ricky Gervais a další, jak dokáží utáhnout celovečerní vystoupení jenom svou vytříbenou rétorikou.

8.3.2013 jsem si splnil sen a vystoupil se svou celovečerní stand-up show „Hů D Fak Emáj“ v brněnském HaDivadle. Dvě hodiny jen já, mikrofon a 300 očí.

„A ty jako fakt už nehulíš?“

Já sám stand-up komedii chápu jako sociální satiru a kritiku společenských dogmat. Věřím, že lidi nejen pobavím, ale že jim snad i něco sdělím. Ne každý to tam najde, ale je to tam. Když si vezmete například můj stand-up o tom jak konečně „končím s hulením marihuany“

V tomto stand-upu de-facto společnosti říkám: „Vy všichni, kteří tak bezmezně glorifikujete alkohol a uživatele marihuany považujete za feťáka,… tak VY VŠICHNI jste totální debilové a omezenci!! Vytáhněte si hlavy z prdele, v této problematice se vzdělejte z relevantních zdrojů a pak zvolte někoho, kdo se zasadí o to, aby se konopí regulovalo a ne aby se zakazovalo, protože to stejně nikam nevede. Válka proti drogám je stejně zbytečná jako ty vaše debilní opilecké agresivní kecy.“ No… ale jak říkám, ne každý tenhle podtext pochopí, protože už se mi mnohokrát stalo, že za mnou divák po představení přišel s otázkou…“A ty jako fakt už nehulíš?“

2012 – Konec Světa a má Nová Cesta

V roce 2012 si hodně lidí myslelo, že umřou. Kvůli májům. Oni nějak přestali psát kalendář nebo co. Jako většina normálních lidí tomu nevěřila, že jo… No ale jak se blížilo ono magické datum 21.12.2012, tak v každém z nás byl přece takový malý človíček, který jakoby říkal: „Ty vole, ale co když tady jebne Super-Vulkán?“ Naštěstí se tak nestalo. Ovšem ten den u mne proběhla zvláštní změna v myšlení. Čistě hypoteticky jsem si představil, že by to byl můj poslední den. V té době jsem byl člověk, který 12 hodin denně trávil zavřený v kanceláři v kravatě. Byl jsem finanční poradce – specialista na úvěry a oddlužování. Studoval jsem Ekonomicko-Správní fakultu obor Finance a Management. Umění, divadlo a stand-up jsem měl jako koníčka a v té době jsem ještě věřil tomu, co mi říkali ostatní: „Uměním se neuživíš. To nejde. Umřeš hlady. Musíš si najít dobře placenou práci. K tomu musíš mít titul.“ Ten den jsem si položil jednoduchou otázku:
„Chceš to tady, Radku, přežít anebo prožít?“

A tak jsem po 10 semestrech odešel z vysokých škol bez titulu. Skončil jsem v práci a začal pracovat na sobě. Koupil si knihu – Umění Rétoriky. A začal přemýšlet, jak se uživím tím, co už umím. Velký dík patří mému dlouholetému příteli a velkému umělci – Jakubovi Vosáhlovi www.jakubvosahlo.cz, který mi nesčetněkrát pomohl. V té době jsem přišel na to, že když už umím stát před lidmi s mikrofonem v ruce jako stand-up komik, že bych se mohl začít učit moderovat. No a jak se ze mě stal kreativec? Musel jsem od lidí během života tisíckrát slyšet větu: „Ty jo… to je fakt dobrý nápad“, aby mne to napadlo.
Takže… přesto všechno asi nebudu jeden z těch nejbystřejších.